Vodní toky

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologická charakteristika >

Vodní toky

Základní popis největších vodních toků vychází jednak z původního povodňového plánu ORP Česká Lípa, tak i z nově zpracovaných územně analytických podkladů pro celé ORP.

Ploučnice (ČHP 1-14-03-001) – vodní tok protéká od východu k západu středem území ORP Česká Lípa a je jeho největším tokem. Teče přes tyto nejvýznamnější obce a města: Osečná, Stráž pod Ralskem, Mimoň, Česká Lípa, Stražovice a Žandov. Pramení na jihozápadním svahu Ještědu ve výšce 654 m n. m, ústí do Labe v Děčíně ve 122 m; plocha povodí je 1193,2 km2, délka toku 106,2 km, průměrný průtok u ústí 8,60 m3/s (v České Lípě 4,89 m3/s). Ploučnice je vodácky využívána, a to v úseku od Stráže p. R. po Malou Veleň. Jedná se o tok z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké údolní nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň tok upraven v souvislosti s těžbou uranu, což vedlo k nevratnému poškození mokřadních biotopů s množstvím ohrožených a vzácných druhů organismů.

Ještědský potok (ČHP 1-14-03-003) – pramení na severozápadním svahu Ještědu ve výšce 798 m n. m, ústí zprava do Ploučnice ve Stráži pod Ralskem ve výšce 305 m n. m. Plocha povodí je 48,9 km2, délka toku 18,4 km, průměrný průtok u ústí 0,46 m3/s. Na území ORP Česká Lípa má charakter přírodě blízkého vodního toku. Teče na severovýchodě území v širokém mělkém údolí mimo osídlení, které má vysokou krajinářskou hodnotu.

Panenský potok (ČHP 1-14-03-015) – pramení východně od Jítravy v západním úbočí Vápenného, cca 650 m n. m., ústí zprava do Ploučnice v Mimoni ve výšce 275 m. Plocha povodí je 133,2 km2, délka toku 28,8 km, průměrný průtok u ústí je 1,10 m3/s. V dolním úseku vodní tok teče zaplavovanou přírodě blízkou údolní nivou se zbytky vlhkomilných luk. Břehové doprovody dřevin jsou nesouvislé, místy pravidelně vyřezávané. V území ORP Česká Lípa vodní tok teče v jeho severní části od Jablonného v Podještědí směrem k jihu po Mimoň.

Svitávka (ČHP 1-14-03-015) – pramení na německé straně poblíž Dolní Světlé pod Luží, přitéká ve výšce 505 m, ústí zprava do Ploučnice u Brenné ve 253 m; plocha povodí je 132,5 km2, délka toku 37,4 km, průměrný průtok u ústí 1,16 m3/s. Významné pravostranné přítoky jsou Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava). Tok je zčásti upravený (v zastavěných územích) a zčásti má přirozený ráz s pionýrskými luhy obsahujícími vysoký podíl neofytní květeny. Nad ústím vodní tok přirozeně meandruje v široké nivě. Na území ORP Česká Lípa teče k jihozápadu přes obce Velenice, Zákupy a Boříkov.

Dobranovský potok (ČHP 1-14-03-051) – pramení 1 km západně od Cvikova ve výšce 375 m n. m; ústí zprava do Ploučnice jižně od Dobranova ve výšce 251 m n. m.; plocha povodí je 52,9 km2, délka toku 17,2 km, průměrný průtok u ústí je 0,41 m3/s. Tok je částečně upravený, protékající zemědělskou krajinou, s nesouvislými stromovými doprovody, zpravidla bez větší hodnoty. Teče v severní části území ORP Česká Lípa přes obce Písečná a Dobranov.

Šporka (ČHP 1-14-03-055) – pramení 0,7 km východně od Polevska ve výšce 517 m n. m., ústí zprava do Ploučnice pod Českou Lípou ve výšce 242 m n. m.; plocha povodí je 70,1 km2, délka toku 21,4 km, průměrný průtok u ústí je 0,61 m3/s. V dolní části tok teče v široké, avšak dlouhodobě neudržované nivě se souborem degradujících mokřadních lad. Na území ORP Česká Lípa vodní tok teče na severu tohoto území přes obce Manušice, Častolovice a Dolní Libchava.

Robečský potok (ČHP 1-14-03-063) – pramení 0,5 km severně od Bílého Kamene ve výšce 277 m n. m., ústí zleva do Ploučnice pod Českou Lípou ve 241 m n. m.; plocha povodí je 286,5 km2, délka toku 25,2 km, průměrný průtok u ústí 1,65 m3/s. Potok teče biologicky nejcennějšími územími Českolipska – na horním toku leží Břehyňský rybník s navazujícími rašelinnými smrčinami, bory a olšinami, níže jsou Máchovo jezero a mokřadní lada u Jestřebí, které navazují na Novozámecký rybník. Pod Zahrádkami se tok zařezává do pískovcového podloží, kde vytváří soutěsku NPP Peklo. Potok teče od jihozápadu k severovýchodu středem území ORP Česká Lípa. Protéká obcemi Okna, Obora, Doksy, Staré Splavy, Jestřebí, Zahrádky a Robeč.

Bobří potok (ČHP 1-14-03-070) – pramení u osady Příbram (západně od Verneřic) ve výšce 594 m n. m., ústí zleva do Robečského potoka v Novozámeckém rybníku ve 258 m n. m. Plocha povodí je 126,9 km2, délka toku 28,1 km, průměrný průtok u ústí 0,71 m3/s. Pstruhová voda, která je zároveň chráněnou rybí oblastí. Protéká převážně otevřenou zemědělskou krajinou a napájí soustavu Holanských rybníků. Vegetační doprovod tvoří hodnotná mokřadní lada se zbytky nivních luk, rákosinou a ostřicovými porosty. Na území ORP Česká Lípa teče od západu k východu a protéká obcemi Kravaře, Stvolinky a Holany.

Pšovka (ČHP 1-12-03-004) – pramení 2 km jihovýchodně od Blatců ve výšce 308 m n. m., ústí zprava do Labe ve výšce 156 m n. m. Plocha povodí je 158,1 km2, délka toku 33,6 km a průměrný průtok u ústí 0,86 m3/s. Tok protéká CHKO Kokořínský důl a její rezervací. Břehové porosty dřevin jsou nesouvislé, pravidelně vyřezávané. Odvodňuje jih území ORP Česká Lípa na katastrech obcí Bořejov a Tubož.

Zábrdka (ČHP 1-05-02-052-052) – pramení 1,5 km jižně od Osečné ve výšce 391 m n. m., ústí zprava do Jizery u Kláštera Hradiště nad Jizerou ve 219 m; plocha povodí je 71,3 km2, délka toku 23,9 km a průměrný průtok u ústí 0,46 m3/s. Tok má přirozený charakter, protéká řídce obydleným územím, údolí je převážně zalesněno. Teče v jihovýchodní části území ORP Česká Lípa přes katastry obcí Náhlov a Palohlavy.

Liběchovka (ČHP 1-12-03-020) – pramení 1,5 km jižně od Dubé v nadmořské výšce 280 m n. m. a ústí do Labe v Liběchově ve 153 m; plocha povodí činí 157,2 km2, délka toku 24,1 km, průměrný průtok u ústí 0,89 m3/s. Do území ORP Česká Lípa zasahuje horní část toku v jihozápadní části tohoto území v katastrech obcí Vrchovany, Dubá, Deštné a Bukovec. Tok přirozeného charakteru protéká výrazným údolním systémem a je doprovázen biologicky hodnotnými mokřadními lady a sukcesními společenstvy dřevin. Tyto hodnotné nivní ekosystémy jsou zahrnuty do PR Mokřady horní Liběchovky.


Věcná část > Charakteristika území > Hydrologická charakteristika > Vodní toky

   | tisk | nahoru |

stránka b_char_hydro_toky.htm aktualizována: 30.04.2024, publikována: 11.11.2024