obec
(lokalita)
|
k povrchovým vodám
[m]
|
popis
|
|
Ploužnice pod Ralskem
Židlov-ve vojenském prostoru
|
1001
|
(podrobný výpis)
|
Žibřidice
Žibřidece - hřbítov
|
1001
|
(podrobný výpis)
|
Březinka pod Bezdězem
Vabřinec
|
1001
|
(podrobný výpis)
|
Bělá
|
Bělá pod Bezdězem
Bělá pod Bezdězem - dehtochema
|
460
|
460 m severovýchodně od lokality teče řeka Bělá, která je pravostranným přítokem řeky Jizery.
(podrobný výpis)
|
Bělá pod Bezdězem
Kubátova rokle
|
1000
|
Poloha vůči vodoteči: mokřina (laguna) pod čelem skládky vodoteč Bělá ve vzdálenosti cca 1000 m
(podrobný výpis)
|
Bělá pod Bezdězem
Vrchbělá - Javor
|
420
|
Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu 441 - Jizerský turon. Oblast spadá do dílčího povodí Bělé číslo hydrologického pořadí 1-05-02-061 o ploše 40,752 km2. Mimo záplavové území. V údolí Bělé řada údolních pramenů - odvodnění hlavního kolektoru. Generelní odtok podzemních vod probíhá od severozápadu k jihovýchodu, přebytky podzemních vod jsou drénovány při místní erozní bázi pramenními vývěry či skrytými výrony do povrchové vodoteče prostřednictvím nejmladších geologických uloženin.Velký vodohospodářský význam území (až 240 l/s prameniště Klokočka), nejbližší využívaný významnější zdroj - Bělá (18 l/s) cca 3 km JV
(podrobný výpis)
|
Vrchbělá
Vrchbělá - sanace
|
800
|
Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu 441 - Jizerský turon. Oblast spadá do dílčího povodí Bělé číslo hydrologického pořadí 1-05-02-061 o ploše 40,752 km2. Generelní odtok podzemních vod probíhá od severozápadu k jihovýchodu, přebytky podzemních vod jsou drénovány při místní erozní bázi pramenními vývěry či skrytými výrony do povrchové vodoteče prostřednictvím nejmladších geologických uloženin.
(podrobný výpis)
|
bezejmenná vodoteč
|
Jablonné v Podještědí
Valdov
|
300
|
Název vodoteče: potok vtékající do rybníka V Polích Charakter vodoteče: stálá vodoteč Další vodoteče: vodoteč pramenící pod skládkou
(podrobný výpis)
|
bezejmenný tok
|
Kuřívody
Kuřívody PHM
|
3949
|
bzejmenný tok, levostranný přítok Hradčanského potoka
(podrobný výpis)
|
Břehyňský potok
|
Kuřívody
Kuřívody - skládka
|
4081
|
Břehyňský potok, přítok do Máchova jezera
(podrobný výpis)
|
Druzcovský potok
|
Křižany
DIAMO, s.p., Důl Křižany I
|
600
|
Nejbližšími vodními toky jsou Ploučnice, Ještědský potok, Druzcovský potok a Hamerská strouha a dva bezejmenné pravostranné přítoky Hamerské strouhy. Ploučnice, která protéká jižním směrem od zájmového areálu, pramení na jihozápadním úbočí Ještědu, v nadmořské výšce 654 m n.m. a vlévá se zprava (v Děčíně) do Labe, náleží tedy do úmoří Severního moře. Její povodí se rozkládá na 1194 km2 (do Stráže pod Ralskem 115,8 km2), délka toku je 106,2 km, průměrný průtok u ústí 8,6 m3.s-1 Ještě v 70. letech měl tok Ploučnice přirozený charakter s četnými meandry, v souvislosti s rozvojem uranových dolů byla Ploučnice regulována v celém svém průtoku od Hamru na Jezeře do Mimoně. Tato regulace spočívala především v podstatném napřímení toku, jeho zahloubení a zhutnění koryta mocnou vrstvou kamenného záhozu a ve zbudování ochranných protipovodňových hrází. Ještědský potok pramení na úpatí Ještědu (798 m n. m), teče západním směrem obcemi Křižany a Žibřidice. Za Žibřidicemi se stáčí jižním směrem a ve Stráži pod Ralskem se vlévá do Ploučnice (305 m n. m). Celková délka Ještědského potoka je 18,4 km, plocha povodí 43,6 km2, průměrný průtok u ústí do Ploučnice je 0,46 m3s-1, specifický odtok z území je 10,5 l/s/km2, větší srážková intenzita se projevuje v odtokovém součiniteli c=0,37. Jedné se o tok s pstruhovou vodou, chráněnou rybí oblast (rybářský revír 44 501), čistota vody I. - II. třída. Tok byl na průtoku zastavěným územím (Křižany, Žibřidice) nenásilně regulovaný, na dolním toku, v širokém mělkém údolí mimo osídlení zůstal přirozeného rázu, s vysokou krajinářskou hodnotou. Druzcovský potok pramení severovýchodně od obce Druzcov, je levostranným přítokem Ještědského potoka. Správcem toku je Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS). Vody Hamerské strouhy jsou odvedeny z Ploučnice u rybníka Chrastná a vlévají se do zpět do Ploučnice za Hamerským rybníkem. Areál neleží v záplavovém území žádné z uvedených vodotečí.
(podrobný výpis)
|
Hamerská Strouha
|
Hamr na Jezeře
DIAMO, s.p., Důl Hamr I – Sever
|
7
|
Hamerská strouha, která tvoří pravobřežní přítok Ploučnice, protéká podél severovýchodní hranice důlního areálu DHI - Sever. Jedná se o rameno řeky Ploučnice, jejíž tok je u obce Osečná, ještě před rybníkem Chrástná, uměle rozdělen do dvou ramen. Jedna část je vedena údolím přes Břevniště (Hamerská strouha) a druhá obchází Chrástenský vrch z jihu a míří do Hamerského rybníka (Ploučnice). Podél zájmové části koryta Hamerské strouhy není stanoveno zátopové území Q100 ani vymezena aktivní zóna při průtoku Q100.
(podrobný výpis)
|
Hamerská strouha
|
Hamr na Jezeře
DIAMO, s.p., CDS Hamr
|
5
|
Podél východního a jižního okraje protéká vodní tok Hamerská strouha. Hamerská strouha je vedena z Ploučnice u rybníka Chrástná a vlévá se do zpět do Ploučnice za Hamerským rybníkem. Během roku 2008 byl u Břevniště naměřen průměrný roční průtok 128 l/s. Cca 300 m jižně od areálu protéká řeka Ploučnice.
(podrobný výpis)
|
Hamr na Jezeře
DIAMO,s.p., Důl Hamr I - Jáma 3
|
100
|
Hamerská strouha je vedena z Ploučnice u rybníka Chrástná a vlévá se do zpět do Ploučnice za Hamerským rybníkem. Během roku 2008 byl u Břevniště naměřen průměrný roční průtok 128 l/s.
(podrobný výpis)
|
Hradčanský potok
|
Kuřívody
Kuřívody - sanace
|
2500
|
Z hydrologického hlediska náleží do povodí 1-14-03-031 (horní tok Hradčanského potoka). Regionálně se jedná o povodí Ploučnice. Tímto potokem je území odvodňováno severozápadním směrem do Ploučnice. Jižní, jihovýchodní a severovýchodní část území je odvodňováno generelně k jihovýchodu Rokytkou, levostranného přítoku Bělé (povodí 1-05-02-069).
(podrobný výpis)
|
Kněžický potok
|
Kněžice v Lužických horách
Skládka Kněžice
|
200
|
Charakter vodoteče: potok
(podrobný výpis)
|
Krupský potok
|
Kuřívody
Horní Krupá
|
4800
|
Povodí Krupského potoka (Rokytky) (1-05-02-069), mimo záplavové území
(podrobný výpis)
|
Liběchovka
|
Dubá
Dubá - Nový Berštejn
|
300
|
(podrobný výpis)
|
Horky u Dubé
Horky
|
2000
|
2 km jihozápadně od lokality teče tok zvaný Povodí od Nedomova. Ten se vlévá jako levostranný přítok do řeky Liběchovky.
(podrobný výpis)
|
Luční struha
|
Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem - bývalá obalovna
|
500
|
222 m Severně za silnicí se nachází jezero - usazovací nádrž, JV teče řeka Ploučnice
(podrobný výpis)
|
Mukařovský potok
|
Jabloneček
Jabloneček
|
300
|
Povodí Mukařovského potoka (přítok Rokytky) (1-05-02-055), pramen v bývalé obci, mimo záplavové území
(podrobný výpis)
|
Panenský potok
|
Lvová
Skládka Lvová
|
15
|
Charakter vodoteče: potok pod skládkou ve směru proudění povrchové vodoteče je soustava rybníků, nejbližší Dvorní rybník je cca 250 m po toku od skládky
(podrobný výpis)
|
Pertoltice pod Ralskem
Pertoltice
|
630
|
Z hydrogeologického hlediska území spadá do povodí řeky Ploučnice. Je drenováno Panenským potokem (1-14-03-025), který je součástí ochranného pásma vodních zdrojů města Mimoň. Území je odvodňováno severním směrem, ale generelní směr proudění hlavního kolektoru BC je SV - JZ. V místě lokality je kolektor izolován jílovitým kvartérem, a proto je minimálně zranitelný. Mělká podpovrchová /splachová/ voda však může kontaminovat pískovcový kolektor v přilehlých místech, kde již není chráněn jílovitými zvětralinami čedičových hornin.
(podrobný výpis)
|
Ploučnice
|
Boreček
SAP Mimoň - kalová pole
|
600
|
Ploučnice
(podrobný výpis)
|
Hradčany nad Ploučnicí
Hradčany - letiště
|
700
|
Ploučnice, Hradčanský potok
(podrobný výpis)
|
Mimoň
Pražská ul. za garážemi
|
30
|
Charakter vodoteče: řeka Další vodoteče: mokřina pod čelem skládky
(podrobný výpis)
|
Noviny pod Ralskem
DIAMO, s.p. ZML
|
1001
|
Ploučnice , která je vodohospodářsky významným tokem, zprava přitékajícím do Labe. Čistota vody je hodnocena stupni II až V. Plocha povodí je 1193,9 km2 , délka toku 106,2 km. Průměrný průtok u ústí činí 8,6 m3.s-1. V prostoru chemické těžby se jedná o nevelký tok (mimopstruhovou vodu), který je na celé délce regulován - napřímen a vymezen protipovodňovými hrázemi po obou březích. Původní tok měl akumulační charakter, s četnými drobnými meandry, v dřívějších dobách též s mrtvými rameny a tůněmi. V 70. letech proběhla regulace toku, která byla motivována snahou zabránit sedimentaci kontaminovaných plavenin v nivě při záplavách. Druhým recipientem oblasti je Ralský potok (pravostranný přítok Svébořického potoka). Jedná se o vodohospodářsky nevýznamný tok. V prostoru chemické těžby se dále nachází několik drobných vodních nádrží - rybníčků a tzv. vodních lagun. Většina těchto nádrží vznikla v souvislosti se zemními pracemi při zakládání vyluhovacích polí, kdy po nasypání zemních valů pro vrtné linie a technologické rozvody došlo k přerušení odtokových cest pro povrchovou vodu. Největší vodní plochy se nacházejí na pravém břehu Ploučnice naproti dvoru Malé Ralsko a na levém břehu Ploučnice na VP18. Velký počet vodních ploch je situován v rašelinné pánvi lokality V Mešném: zčásti jde o pozůstatky dřívějších rašelinných tůní, převážně se však jedná o nádrže vytvořené v nedávné době, výše popsaným způsobem. Velmi hustá síť „vodních lagun“ se nachází v centrální části vyluhovacího pole VP8A.
(podrobný výpis)
|
Stráž pod Ralskem
DIAMO, s.p., Chemická úpravna
|
340
|
Území se zájmovým areálem hydrologicky náleží do povodí Ohře. Vlastní areál leží v severní části povodí Ploučnice s číslem hydrologického pořadí 1-14-03-014 a plochou povodí 19,068 km2, s předchozími povodími 134,217 km2. Ploučnice protéká v regulovaném korytu od zájmového areálu jižním směrem vzdušnou čarou ve vzdálenosti cca 350 m. Správcem povodí toku Ploučnice je Povodí Ohře, státní podnik. Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb. v jejím platném znění je Ploučnice významným vodním tokem v celé délce svého toku, která činí dle zmíněného předpisu 101,1 km (Informační systém Životního prostředí Libereckého kraje uvádí celkovou délku toku 106,2 km). Průměrný roční průtok Ploučnice Qa ve Stráži pod Ralskem činí 0,99 m3.s-1 a nad Ještědským potokem 0,28 m3.s-1. Ještě v 70. letech měl tok Ploučnice v zájmovém území přirozený, hojně meandrující tok, v souvislosti s rozvojem uranových dolů byla Ploučnice regulována v celém svém průtoku od Hamru na Jezeře do Mimoně. Tato regulace spočívala především v podstatném napřímení toku, jeho zahloubení a zhutnění koryta mocnou vrstvou kamenného záhozu a ve zbudování ochranných protipovodňových hrází, které jsou na průtoku dolem chemické těžby dimenzovány na padesátiletou vodu.
(podrobný výpis)
|
Stráž pod Ralskem
Diamo,s.p.,o.z.TÚU Důl chemické těžby,sanační vrty-2
|
1
|
Z hydrologického hlediska je širší zájmové území vymezeno povodím horní Ploučnice přibližně po profil Česká Lípa, dále povodími pravostranných přítoků Jizery a Labe v úseku Mohelnice nad Jizerou - Káraný - Mělník - Štětí.
(podrobný výpis)
|
Stráž pod Ralskem
Odkaliště I a II
|
1001
|
Ploučnice , která je vodohospodářsky významným tokem, zprava přitékajícím do Labe. Čistota vody je hodnocena stupni II až V. Plocha povodí je 1193,9 km2 , délka toku 106,2 km. Průměrný průtok u ústí činí 8,6 m3.s-1. V prostoru chemické těžby se jedná o nevelký tok (mimopstruhovou vodu), který je na celé délce regulován - napřímen a vymezen protipovodňovými hrázemi po obou březích. Původní tok měl akumulační charakter, s četnými drobnými meandry, v dřívějších dobách též s mrtvými rameny a tůněmi. V 70. letech proběhla regulace toku, která byla motivována snahou zabránit sedimentaci kontaminovaných plavenin v nivě při záplavách. Druhým recipientem oblasti je Ralský potok (pravostranný přítok Svébořického potoka). Jedná se o vodohospodářsky nevýznamný tok. V prostoru chemické těžby se dále nachází několik drobných vodních nádrží - rybníčků a tzv. vodních lagun. Většina těchto nádrží vznikla v souvislosti se zemními pracemi při zakládání vyluhovacích polí, kdy po nasypání zemních valů pro vrtné linie a technologické rozvody došlo k přerušení odtokových cest pro povrchovou vodu. Největší vodní plochy se nacházejí na pravém břehu Ploučnice naproti dvoru Malé Ralsko a na levém břehu Ploučnice na VP18. Velký počet vodních ploch je situován v rašelinné pánvi lokality V Mešném: zčásti jde o pozůstatky dřívějších rašelinných tůní, převážně se však jedná o nádrže vytvořené v nedávné době, výše popsaným způsobem. Velmi hustá síť „vodních lagun“ se nachází v centrální části vyluhovacího pole VP8A.
(podrobný výpis)
|
Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem
|
500
|
(podrobný výpis)
|
Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem
|
200
|
Povodí Ploučnice (1-14-03-002) - mycí rampa, PHM a (1-14-03-014), kasárna. Vzdálenost 120 m, k bezejmenné vodoteči a cca 500m k Ploučnici. Mimo záplavové území
(podrobný výpis)
|
Ploužnický potok
|
Ploužnice pod Ralskem
Hvězdov
|
150
|
Hydrograficky náleží území do povodí Labe, do kterého je odvodňováno řekou Ploučnicí. Vlastní zájmová oblast je odvodňována Ploužnickým potokem. Číslo pořadí dílčího povodí je 1-14-03-027 o rozloze 20,094 km2. Jedná se o levostranný přítok Ploučnice. Jihovýchodně až východně od zájmového místa se nachází soustava dvou bezejmenných rybníků a východně se nalézá rybník Hvězdovský a Ploužnický, severovýchodně pak rybník Novodvorský.
(podrobný výpis)
|
Ploužnice pod Ralskem
Hvězdov I.
|
50
|
Povodí Ploužnického potoka (1-14-03-029) vzdálen 20 m, mimo záplavové území HG rajon 4640 Křída Horní Ploučnice
(podrobný výpis)
|
Rokytka
|
Horní Krupá
Jezová
|
2500
|
Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu 441 - Jizerský turon. Hydrograficky je oblast součástí povodí Jizery a je odvodňována říčkou Rokytou. Území se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně - Klokočka. V obci Dolní Krupá se nalézají individuální zdroje pitné vody. Oblast spadá do dílčího povodí Rokytky číslo hydrologického pořadí 1-05-02-069 o ploše 28,969 km2.
(podrobný výpis)
|
Svébořický potok
|
Ploužnice pod Ralskem
Nový Dvůr
|
30
|
Hydrograficky náleží území do povodí Labe, do kterého je odvodňováno řekou Ploučnicí. Vlastní zájmová oblast je odvodňována Svébořickým potokem. Číslo pořadí dílčího povodí je 1-14-03-028 o rozloze 20,094 km2. Jedná se o levostranný přítok Ploučnice. Jihovýchodně až východně od zájmového místa se nachází soustava dvou bezejmenných rybníků a východně se nalézá rybník Hvězdovský a Ploužnický, severovýchodně pak rybník Novodvorský.
(podrobný výpis)
|
Svébořice
Svébořice
|
50
|
Povodí Svébořického potoka (1-14-03-028), tok protéká přímo areálem , mimo záplavové území. HG rajon 4640 Křída Horní Ploučnice.
(podrobný výpis)
|
Svitavka
|
Velenice u Zákup
Zákupy střelnice
|
1001
|
Území náleží k hydrogeologickému rajónu 464- Křída Horní Ploučnice. Dílčí povodí náleží toku Svitavka, která je hlavní erozivní bází oblasti. Číslo hydrologického pořadí 1-14-03-047 o ploše 230,776 km2.
(podrobný výpis)
|
Zákupy
Carborundum Electrite a.s.
|
1001
|
Svitavka je pravostranným přítokem Ploučnice, která se vlévá cca 5 km na jih od Zákup.
(podrobný výpis)
|
Zákupy
Zákupy kasárna
|
100
|
Území náleží k hydrogeologickému rajónu 464- Křída Horní Ploučnice. Dílčí povodí náleží toku Svitavka, která je hlavní erozivní bází oblasti. Číslo hydrologického pořadí 1-14-03-047 o ploše 230,776 km2.
(podrobný výpis)
|
Svitávka
|
Zákupy
V zámeckém rybníku
|
1001
|
Charakter vodoteče: potok Poloha vůči vodoteči: zatrubněná vodoteč prochází skládkovým tělesem Další vodoteče: vypuštěný zámecký rybník
(podrobný výpis)
|
