Kontaminovaná místa a skládky

Luční struha

Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem  - bývalá obalovna

500

222 m Severně za silnicí se nachází jezero - usazovací nádrž, JV teče řeka Ploučnice

(podrobný výpis)

Ploučnice

Stráž pod Ralskem
DIAMO, s.p., Chemická úpravna

340

Území se zájmovým areálem hydrologicky náleží do povodí Ohře. Vlastní areál leží v severní části povodí Ploučnice s číslem hydrologického pořadí 1-14-03-014 a plochou povodí 19,068 km2, s předchozími povodími 134,217 km2. Ploučnice protéká v regulovaném korytu od zájmového areálu jižním směrem vzdušnou čarou ve vzdálenosti cca 350 m. Správcem povodí toku Ploučnice je Povodí Ohře, státní podnik. Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb. v jejím platném znění je Ploučnice významným vodním tokem v celé délce svého toku, která činí dle zmíněného předpisu 101,1 km (Informační systém Životního prostředí Libereckého kraje uvádí celkovou délku toku 106,2 km). Průměrný roční průtok Ploučnice Qa ve Stráži pod Ralskem činí 0,99 m3.s-1 a nad Ještědským potokem 0,28 m3.s-1. Ještě v 70. letech měl tok Ploučnice v zájmovém území přirozený, hojně meandrující tok, v souvislosti s rozvojem uranových dolů byla Ploučnice regulována v celém svém průtoku od Hamru na Jezeře do Mimoně. Tato regulace spočívala především v podstatném napřímení toku, jeho zahloubení a zhutnění koryta mocnou vrstvou kamenného záhozu a ve zbudování ochranných protipovodňových hrází, které jsou na průtoku dolem chemické těžby dimenzovány na padesátiletou vodu.

(podrobný výpis)

Stráž pod Ralskem
Diamo,s.p.,o.z.TÚU Důl chemické těžby,sanační vrty-2

1

Z hydrologického hlediska je širší zájmové území vymezeno povodím horní Ploučnice přibližně po profil Česká Lípa, dále povodími pravostranných přítoků Jizery a Labe v úseku Mohelnice nad Jizerou - Káraný - Mělník - Štětí.

(podrobný výpis)

Stráž pod Ralskem
Odkaliště I a II

1001

Ploučnice , která je vodohospodářsky významným tokem, zprava přitékajícím do Labe. Čistota vody je hodnocena stupni II až V. Plocha povodí je 1193,9 km2 , délka toku 106,2 km. Průměrný průtok u ústí činí 8,6 m3.s-1. V prostoru chemické těžby se jedná o nevelký tok (mimopstruhovou vodu), který je na celé délce regulován - napřímen a vymezen protipovodňovými hrázemi po obou březích. Původní tok měl akumulační charakter, s četnými drobnými meandry, v dřívějších dobách též s mrtvými rameny a tůněmi. V 70. letech proběhla regulace toku, která byla motivována snahou zabránit sedimentaci kontaminovaných plavenin v nivě při záplavách. Druhým recipientem oblasti je Ralský potok (pravostranný přítok Svébořického potoka). Jedná se o vodohospodářsky nevýznamný tok. V prostoru chemické těžby se dále nachází několik drobných vodních nádrží - rybníčků a tzv. vodních lagun. Většina těchto nádrží vznikla v souvislosti se zemními pracemi při zakládání vyluhovacích polí, kdy po nasypání zemních valů pro vrtné linie a technologické rozvody došlo k přerušení odtokových cest pro povrchovou vodu. Největší vodní plochy se nacházejí na pravém břehu Ploučnice naproti dvoru Malé Ralsko a na levém břehu Ploučnice na VP18. Velký počet vodních ploch je situován v rašelinné pánvi lokality V Mešném: zčásti jde o pozůstatky dřívějších rašelinných tůní, převážně se však jedná o nádrže vytvořené v nedávné době, výše popsaným způsobem. Velmi hustá síť „vodních lagun“ se nachází v centrální části vyluhovacího pole VP8A.

(podrobný výpis)

Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem

500

(podrobný výpis)

Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem

200

Povodí Ploučnice (1-14-03-002) - mycí rampa, PHM a (1-14-03-014), kasárna. Vzdálenost 120 m, k bezejmenné vodoteči a cca 500m k Ploučnici. Mimo záplavové území

(podrobný výpis)