Charakteristika území

Území Mikroregionu Podralsko je vymezeno dvaceti dvěma obcemi. Celková rozloha MRG Podralsko je 616,9 km2.

Mezi obcemi jsou významné rozdíly v absolutní velikosti rozlohy území. Nejmenší obcí podle rozlohy, je obec Bohatice - 393 ha, největšími obcemi jsou Doksy - 7492 ha a zejména Ralsko - 17025 ha. To je touto rozlohou, po obci Praha a Ostrava, třetí největší obcí v ČR.

Podle počtu obyvatel lze obce Podralska rozdělit do kategorií:

Území je součástí České křídové tabule, na severu navazuje na útvary Lužických hor a Ještědského hřebene. Krajinný ráz mikroregionu je jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Současný stav životního prostředí v mikroregionu lze charakterizovat jako příznivý, avšak s lokálně narušenými složkami (staré ekologické zátěže plošně rozsáhlého charakteru, související s těžbou uranu a bývalou vojenskou činností). Na území se z hlediska ochrany přírody nacházejí některá zvláště chráněná území (CHKO Lužické hory, CHKO Kokořínsko, množství maloplošných chráněných území, ptačí oblasti a lokality evropského významu zařazené v soustavě NATURA 2000).

K charakteristice této krajiny přispívají hlavně zdejší lesní pozemky (zvláště území obcí Bezděz, Ralsko a Doksy) a významné vodní plochy (Doksy, Hamr n.J., Stráž p.R.). Historický ráz kulturní krajiny je narušen existencí v minulosti scelených honů orné půdy a některých velkokapacitních zemědělských komplexů. Ještě podstatnější je pak existence pozůstatků areálů bývalého Výcvikového vojenského prostoru Ralsko (s tím mj. i související zánik osídlení) či existence neopomenutelných pozůstatků (včetně kontaminace podzemních vod a půdy) po těžbě uranu.

Zdroj: webové stránky Mikroregionu Podralsko

Z hlediska orografického členění spadá území do provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, oblasti Severočeská tabule, celku Ralská pahorkatina. Pro tento celek je charakteristický vyhraněný strukturně denudační reliéf místy neotektonicky porušený, s charakteristickou sedimentární stupňovitou strukturou. Území je rozčleněno hustou sítí údolí kaňonového rázu, s neovulkanickými suky a denudačními suky.

Z klimatického hlediska patří území do rajonu MT 9 a MT 10, jež jsou charakterizovány krátkou, mírnou až mírně teplou a suchou zimou, s úhrnem zimních srážek 200-250 mm, dlouhým teplým suchým až mírně suchým létem, s úhrnem srážek ve vegetačním období 350-400 mm, krátkým přechodným obdobím.

Z regionálně geologického hlediska je území součástí České křídové tabule, oblasti lužické.

Morfologický vývoj křídové pánve byl podmíněn zejména saxonskou tektogenezí v období po spodnosenonské regresi. Vznikly morfologicky se uplatňující zlomy a ploché antiklinály a synklinály. Sedimenty mají celkově jen malé úklony a morfologicky se uplatňují především petrografické vlastnosti horniny, zvláště odolnost některých vrstev a jejich propustnost. V zájmovém území jsou křídové útvary zastoupeny především svrchní křídou, středního a svrchněturonského stáří. V lužické oblasti je střední turon zastoupen ve facii křemenných pískovců kvádrových, svrchní turon ve slínovcové facii. Křídové sedimenty jsou protknuty hojnými průniky třetihorních vulkanitů, tvořící nápadné a relativně vysoké vrchy.

Hydrogeologický rajon: 4640- Křída Horní Ploučnice

Vodohospodářké členění

Území spadá do povodí Ploučnice (č. povodí 1-14-03), většinou do dílčího povodí Ploučnice po soutok s tokem Svitávka, dále do dílčích povodí Ploučnice po soutok s tokem Robečský, Svitávka po ústí do Ploučnice, Ploučnice po soutok s tokem Panenský.