Údaje historických povodní vychází ze zpráv o povodni za ucelené povodí Labe (Povodí Labe, státní podnik) a byla použita i data z místních zdrojů (Městská knihovna a Zpravodaj města). Velmi přínosným materiálem je pak dokument Povodně na Horní Jizeře (Po Železný Brod), Jan Kyška, 2011 shrnující povodně na Jizeře až do roku 2006.
Přehled povodní v Železném Brodě:
1740 – most pobořen ledovými krami.
1770, 1771 a 1772 po 3 roky za sebou povodně, ale i další celková nepřízeň počasí, která způsobila hladomor, lidé jedli i trávu a mrtvých bylo tolik, že nestačili být pohřbíváni.
1822 – most opět stržen povodní.
1830 – most opět stržen povodní.
1871 – velká povodeň na Žernovníku.
1888 – velká povodeň na Jizeře, Malé Náměstí zaplaveno.
1897 – snad největší povodeň v širokém okolí, i v Jizerských horách a Krkonoších, přes 100 obětí v celém regionu. Tisíce lidí utrpěly velké materiální škody. V reakci na tuto velkou povodeň pak byly postaveny přehrady v Jizerských horách i jinde.
1916 – protržení přehrady v Jizerských horách, v Brodě ale už bez škod, voda tu stoupla jen o 80 cm.
1930 – dvě za sebou jdoucí povodně, velmi poničily tehdy probíhající Pojizerskou krajinskou výstavu, zaplavily ji do výše 50 cm a odnesly spojovací lávku.
1941 – povodeň na Jizeře i Žernovníku.
1978 – povodeň na Jizeře odnesla lávku.
2000 – velká jarní povodeň zasáhla oba břehy Jizery viz. dále.
2002 – srpnová povodeň
2003 – v tomto roce se v povodí Jizery vyskytly hned dvě zajímavé hydrologické situace, a to v březnu (jarní typ) a srpnu (letní typ).
Povodeň 1871
Velkou povodní byla povodeň 1871. Nejhorší průtrž mračen s velkým krupobitím tehdy postihla oblast Zásady a Loužnice. Jizera se zvedla jen mírně, ale zato Žernovník se v noci po bouřce rozvodnil tak obrovsky, že strhl několik domů kolem a jeho silný proud přeťal celkem nerozvodněnou Jizeru a na protější straně vymlel záliv.
Dle pramenů pak udivení Broďáci ráno zjistili, že z jednoho ze stržených domů odnesla povodeň krávu uvázanou řetězem ke žlabu na loučku naproti ústí Žernovníku. Kráva nějakým zázrakem přežila a klidně se na rozbahněné loučce popásala.
Povodeň 1897
Do historie nejen českých, ale i evropských statistik, se zapsal tento den naměřenými srážkami za 24 hodin. Doposud nebyl překonán rekord, který drží Nová Louka (780 m) v Jizerských horách s denním úhrnem srážek o hodnotě 345,1 mm. Také na dalších místech byly srážkové úhrny extrémní: 300 mm na Jizerce nebo 239 mm na Sněžce. Není tedy divu, že za těchto podmínek vznikla extrémní povodňová situace. Nejvyšší vodní stavy byly dosaženy na Kamenici v Josefově Dole a Mumlavě v Janově-Harrachově (100letá voda). Jizera se v Železném Brodě dostala na úroveň 50leté vody a stejně tak ve Vilémově.
Dokumenty Povodí Labe uvádí, že právě katastrofální povodeň v roce 1897 v Jizerských horách vyvolala nutnost ochrany lidnatých územních celků s průmyslovými oblastmi. V letech 1910 až 1918 byly vybudovány nádrže na přítocích Kamenice – Bílé Desné (protržené v roce 1916) a Černé Desné (Souš).
Povodeň 2000
Jedna z největších novodobých povodní na Jizeře v historii vybočuje z řad největších povodní tím, že nevznikla v červenci nebo srpnu, ale v březnu. Krajně nepříznivá kombinace hned několika klimatických faktorů, kterými byly vysoká teplota vzduchu, vysoký úhrn dešťových srážek a silný vítr, způsobila velmi rychlé odtávání sněhové pokrývky v Jizerských horách, Krkonoších a jejich podhůří. To bylo příčinou vzniku extrémních povodní na Jizeře
Povodňový průtok, který tato situace vyvolala, měl na Jizeře největší vodnost v úseku Železný Brod – ústí do Labe, a to s dobou opakování 50 až 100 let. U přítoků Jizery byla naměřena nejvyšší vodnost na úrovni Q10–Q20 ve stanici Jesenný na Kamenici. Dále byla kritická oblast kolem Vysokého nad Jizerou v povodí Vošmendy a v okolí Jilemnice v povodí Jizerky.
Ve městě bylo zatopeno velké množství obytných domů, sportovní areál s fotbalovými hřišti nebo tenisové kurty a koupaliště. Zatopeny byly též objekty firmy Železnobrodské sklo a řada dalších firem. Městská povodňová komise musela zabezpečovat mimo jiné také evakuaci dvou mateřských školek. Na okrese došlo i ke znečištění některých zdrojů pitné vody. Evakuace obyvatelstva nebyla nutná.
Jizera v Železném Brodě u kurtů a hřiště dne 9. 3. 2000
(zdroj: Městský úřad Železný Brod)
Povodeň 2002
V profilu Železný Brod dosáhla vodnost povodně hodnoty Q10–Q20. Maximální průtok Železném Brodě 433 m3/s se vlivem rozlivů a transformace v záplavovém území změnil na 261 m3/s v Bakově nad Jizerou (Q2–Q5). Nejvyšších vodních stavů bylo v povodí dosaženo 13. srpna.
Ve městě probíhala stavba protipovodňových hrází z pytlů naplněných pískem a přípravná opatření pro případ nucené evakuace lidí. Preventivně bylo evakuováno 120 osob.
Povodeň 2006
Průběh srpnové povodňové situace na Jizeře byl ovlivněn velmi vysokými srážkami v nejvyšších polohách Krkonoš a Jizerských hor, kde za období od 4. do 10. 8. spadlo celkem na Labské boudě 406 mm, v Josefově Dole 206 mm a na Souši 256 mm. Povodňový průtok měl v horním úseku toku Jizery dobu opakování kolem Q20. Průtok Jizery v profilu Železný Brod se zastavil na hodnotě 395 m3/s v noci ze 7. na 8. 8.
Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD