<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Historické povodně

Povodeň 2000

Intenzivní dešťové srážky, které zasáhly 8. a 9. dubna 2000 zejména Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory a jejich podhůří, společně s mimořádně rychlým táním čerstvého sněhu, způsobily prudký vzestup průtoků ve všech vodních tocích v uvedených oblastech. Nejvíce však bylo zasaženo povodí horního Labe, kde kulminační průtok v Labi v úseku Hostinné až Jaroměř dosáhl hodnoty s dobou opakování 100 až 200 let. Jizera v úseku Železný Brod až Brandýs nad Labem kulminovala na hodnotě s dobou opakování cca 50 let. V horních úsecích toků byly zaznamenány povodňové vlny extremních objemů. To mělo za následek významné zvýšení hladin i v nížinných úsecích.

Velikost průtoku v Labi v profilu Brandýs nad Labem rozhodující měrou ovlivňoval povodňový průtok z Jizery, který se na celkovém maximálním průtoku v Labi cca 1 000 m3/s (Q20) podílel téměř ze dvou třetin. Kulminační průtok v Labi způsobený povodní na horním Labi a Orlici dorazil do profilu Brandýs nad Labem zhruba o 1 den později, než v tomto profilu kulminovala povodeň z Jizery. Průchod povodňového průtoku z povodí horního Labe se v profilu Brandýs nad Labem projevil již jenom tím, že pouze zastavil pokles průtoku na hodnotě cca 750 m3/s zhruba na 24 hodin.

Tato povodeň je určena jako zimní či jarní typ povodní, vyvolaných táním sněhu v kombinaci s dešťovými srážkami.

Povodeň 2002

Povodně v srpnu roku 2002, které byly způsobeny extrémními srážkovými úhrny, nejvíce zasáhly povodí Vltavy, kdy u soutoku s Labem vzniklo jezero o rozloze několika km2. Doba opakování této povodňové události byla vyhodnocena na 500 let.

Na území Jizerských hor byly ve dnech 11.–13. srpna 2002 zaznamenány srážky převyšující 100 mm. Při druhé srážkové vlně se vyskytly plošně rozsáhlé srážky s dobou opakování 50 let v kombinaci s extrémními srážkami s více než stoletou dobou opakování na menších územích.

To způsobilo nárůst průtoků v korytech toků. Při porovnání průtoků v celém toku je zcela patrné, že příčinné srážky povodně vypadly především v horských oblastech povodí. V horním úseku kulminoval průtok při Q10, v profilu Dolní Sytová poklesla vodnost na méně než Q10. V profilu Železný Brod dosáhla vodnost povodně úrovně Q10–Q20. Hodnota maximálního průtoku v Železném Brodě 433 m3/s se vlivem rozlivů a transformace v záplavovém území transformovala na 261 m3/s v Bakově (Q2–Q5).

Povodeň 2006

V dubnu 2006 byly v povodí Jizery zaznamenány zvýšené průtoky způsobené táním sněhu v horských oblastech povodí. Před příchodem teplého vzduchu bylo v Jizerských horách 180 cm sněhu a zásoba vody ve sněhu po Železný Brod byla 230 mil. m3 (328 mm). Povodňový průtok, který tato situace vyvolala, měl v Jizeře největší vodnost v úseku Železný Brod až ústí do Labe a to na úrovni Q2–Q5. Průtok Jizery v profilu Železný Brod kulminoval na hodnotě 345 cm (262 m3/s) v noci z 31. 3. na 1. 4. 2006 a v profilu Bakov nad Jizerou na hodnotě 539 cm (314 m3/s) 1. 4. 2006 dopoledne

 

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD