Město Česká Lípa leží v severní části republiky v Libereckém kraji. Město Česká Lípa leží přibližně mezi městy Liberec a Ústí nad Labem. Česká Lípa je tvořena 14 místními částmi: Častolovice, Česká Lípa, Dobranov, Dolní Libchava, Dubice, Heřmaničky, Lada, Manušice, Okřešice, Písečná, Stará Lípa, Vítkov, Vlčí Důl a Žizníkov. Ve městě žije zhruba 37 tisíc obyvatel. Katastrální území města má výměru 66,1 km2. Průměrná nadmořská výška je 258 m.
Novodobý vzhled a vývoj ovlivnila průmyslová výroba a blízkost těžby uranu, ve městě vznikla řada velkých panelových sídlišť. Centrum města bylo zachováno a vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Ve správním území města je zastoupení funkčního využití pozemků vcelku rovnoměrné a žádná z funkcí výrazně nepřevažuje. Nejvíce se na území České Lípy vyskytuje nezavlažovaná orná půda, louky a pastviny, lesy a nesouvislá městská zástavba. Konkrétní hodnoty plošného a procentuálního zastoupení jsou zobrazeny v následující tabulce. V na území města Česká Lípa se vyskytuje 12 skupin dle CORINE. Databáze CORINE vznikla ze satelitních snímků družice LANDSAT. V České republice se vyskytuje 28 tříd. Poskytovatelem dat CORINE je Evropské agentury životního prostředí (EEA).
Využití území
Funkční využití ploch:
KÓD |
Název pokryvu |
A [km2] |
Zastoupení [%] |
|---|---|---|---|
211 |
Nezavlažovaná orná půda |
26.16 |
29 |
231 |
Louky a pastviny |
16.20 |
18 |
112 |
Nesouvislá městská zástavba |
15.50 |
17 |
243 |
Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací |
8.96 |
10 |
312 |
Jehličnaté lesy |
8.69 |
10 |
313 |
Smíšené lesy |
7.12 |
8 |
121 |
Průmyslové a obchodní areály |
3.41 |
4 |
324 |
Nízký porost v lese |
1.59 |
2 |
122 |
Silniční a železniční síť s okolím |
0.83 |
1 |
142 |
Sportovní a rekreační plochy |
0.63 |
1 |
512 |
Vodní plochy |
0.26 |
0 |
242 |
Směsice polí, luk a trvalých plodin |
0.01 |
0 |
Českou Lípou protéká množství větších i menších řek a potoků. Mezi nejvýznamnější toky patří Robečský p., Ploučnice, Dobranovský p., Šidlovský p., Šporka, Stružnický p. a z toho hned čtyři toky jsou vedeny jako významné dle vyhlášky Ministerstva zemědělství. Jedná se o toky Robečský p., Ploučnice, Šporka. Z těchto toků je nejvýznamnější řeka Ploučnice, která protéká zájmovým územím z východu na západ a její záplavové území je největšího rozsahu. V katastrálním území města se nalézá několik nádrží Heřmanický rybník, Pískovna a Dubice (dříve Pískovna I a II), Dolní Pekelský rybník (Dolní Roubice), Horní Pekelský rybník, Maxův rybník, Žizníkovský rybník, Panin rybník a další bezejmenné nádrže.