<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologický režim území

Území ve správě ORP Liberec zahrnuje plochu Jizerských a Lužických hor, Ralské pahorkatiny a Žitavské pánve. V tomto regionu se jedná především o povodí Lužické Nisy, která protéká velkými aglomeracemi a významně ohrožuje zástavbu. Mezi významnější toky lze zařadit Jeřici a Mohelku. Na okraji území pramení Ploučnice, která odtéká (včetně Jitravy a Panenského potoka) mimo správní oblast do povodí Ohře. Zájmové území se sestává především z horských oblastí a podhůří. Množství dešťových srážek v jednotlivých oblastech se pohybuje od 1000 do 1500 mm/rok. Nejvyšší měsíční srážkové úhrny lze očekávat v období květen až srpen. Naopak nejnižší měsíční úhrny srážek se vyskytují během února a března. Výška sněhové pokrývky se v podhůří pohybuje v intervalu 40–60 cm a v horských oblastech přesahuje 100 cm. Sněhová pokrývka se ve vyšších polohách může udržet až do května. Povodňové průtoky vznikající prudkým táním sněhové pokrývky se mohou vyskytnout ve vazbě na meteorologickou situaci v podstatě od prosince do dubna. Pro povodí Lužické Nisy jsou charakteristické slunovratní povodně (v posledním období se jejich četnost snížila). Výše uvedené skutečnosti v kombinaci s horským terénem jsou příčinou častého vzniku povodní.

Povodňové průtoky lze do jisté míry ovlivňovat manipulacemi na vodních nádržích a objektech. V zájmovém území jsou přehradní nádrže Harcov, Mlýnice a Fojtka.

V hydrologickém režimu toků ve sledovaném území lze předpokládat především letní povodně z místních dešťů velké intenzity a také letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin.

Pro hodnocení povodňové ochrany nelze pominout vliv vodních děl (rybníků) na správním území. Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento neovladatelný ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty maximálně Q1–Q2. Při výskytu větších povodní je vliv na zvýšení ochrany předmětného území obcí zanedbatelný.

Pro odtokové poměry v jednotlivých obcích na malém povodí je rozhodující především skladba porostu na pozemcích, ze kterých se realizuje odtok.

Příznivé jsou les a trvalé travní porosty (louky) a nepříznivé intenzivně využívané zemědělské plochy (pole).

Na polích se projevuje významně také způsob hospodaření (způsoby orby, druh plodiny apod.). Nebezpečné jsou zejména velké svažité plochy s monokulturami např. kukuřice apod., které při extrémních hydrometeorologických jevech podporují silnou erozi povrchu a vytvářejí nebezpečný tok splavenin s následkem omezení průtočnosti kanalizačních systémů a lokálním zatopením přilehlého území.