<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Povodně zaznamenané v městě Turnov

Nejvýznamnější povodně proběhly na řece Jizeře jak většinou letním období vlivem vysokých srážkových úhrnů zejména v horní části povodí, ale i v jarním období vlivem rychlého tání sněhu (2000). Nejvýznamnější povodně jsou uvedeny v tabulce.

Podrobné údaje o průběhu povodní od roku 1995 lze nalézt v takzvaných „povodňových zprávách“ na internetových stránkách Povodí Labe, státní podnik, www.pla.cz v sekci “Dokumenty“.

 

Pro ilustraci uvádíme informaci převzatou z výše citované povodňové zprávy k povodni v srpu 2006.

 

 

O výskytu všech n-letých povodní v jednotlivých měsících informuje následující graf:

Kulminační průtoky jsou odvozené z měřeného profilu Železný Brod. Přihlédnuto je k transformaci povodňové vlny, délce trvání povodně, vodní nasycenosti krajiny a odhadu dotace z mezipovodí.

 

Průtokový režim Libuňky je nevyrovnaný. Vlivem nevhodných melioračních opatření je narušena retence území a při velkých nebo přívalových srážkách dochází k prudkým vzedmutím hladiny toku. Ohroženou oblastí Turnova jsou Hamry a okolí prodejny stavebnin.

Kritickým místem je nízký silniční mostek pod státní silnicí na Mašov, který může být ucpáván plaveninami a ledem. Řečiště Stebénky je až na průchod správním územím města Turnova v původním meandrujícím korytě, retenční schopnost v povodí je relativně vyhovující. Za přívalových dešťů jsou vzedmutou hladinou ohroženy oblasti "U raka, Pod stránkou, Na Házce a při ústí do Jizery. Ostatní přítoky do Jizery v Turnově nejsou systematicky sledovány.

Stávajícím korytem řeky ve městě bez větších problémů projde průtok o četnosti překročení Q10. Průtoky vyšší již obec ohrožují jak dynamickou silou vodního proudu (s nesenými plaveninami a v zimě případně ledovými krami) tak i zátopou.

S rostoucím průtokem vzrůstá podíl, který neprojde hlavním řečištěm (hlavně díky zúženému profilu pod silničním mostem v ulici Palackého), a musí protéci lužní terasou, nyní částečně zastavěnou. Při Q100 tento podíl dosahuje až 1/3 celkového průtoku.

Specifické pro město Turnov je, že výška zátopy nezávisí jen na průtoku, ale i na délce trvání povodně. Důvodem je postupné naplňování retenčního prostoru inundace pod městem (výrazně sníženého poměrně novodobou mašovskou hrází), vzdouvání hladiny pod jezem U Juty a zaplavování města „odspodu“.

Povodně mívají relativně předpověditelný nástup, od doby spadlé větší srážky v horských oblastech více než 12 hodin. Přibližné postupové doby uvádí „Studie DHI Jizera 2002 teoretické propočty“

 

 

Z praktických zkušeností vycházejí postupové doby kratší, konkrétně pro sledované profily :

 

Pro Kamenici není proveden teoretický propočet postupu přirozené povodně, orientačně lze odhadnou:

 

Díky prodlevě doběhu působí přirozené povodně převážně jen materiální škody na nemovitostech a majetku v nich se nalézajícím. Škody na životech jsou zaznamenány velmi výjimečně, z minulosti jsou doložené jen 2 oběti – obě byly zaviněny riskantním zachraňováním majetku.