Hydrografické poměry

Zájmové území se nachází na vodohospodářské mapě měřítka 1:50 000 list 03‑31 Mimoň. Území je odvodňováno vodním tokem Ploučnice.

Ploučnice (ČHP: 1-14-03-001, 1-14-03-014 v obci Noviny pod Ralskem) má dočasný pramen na ještědském svahu nad Hořeními Pasekami ve výšce přibližně 750 m n.m. Z něho vytékající potůček, někdy nazývaný Janovodolským potokem, však v sušších částech roku vysýchá. Proto je za vlastní pramen Ploučnice považována tůň u Jenišovského rybníka u západního konce Janova Dolu ve výšce přibližně 385 m n.m. Odtud říčka Ploučnice protéká obcí Osečná, Hamerským rybníkem (jezerem) v obci Hamr na Jezeře, vodním dílem Stráž pod Ralskem ve městě Stráž pod Ralskem, obcí Noviny pod Ralskem, přes Mimoň až do České Lípy. Dále řeka pokračuje přes Žandov a Benešov nad Ploučnicí až do Děčína, kde ústí zprava do řeky Labe. Na své trase řeka přibírá řadu přítoků. V horní části se jedná o přítoky Hamerské strouhy, Ještědského a Dubnického potoka. V Mimoni ústí do Ploučnice Panenský potok, pod Mimoní Ploužnický a Hradčanský potok. Pod Městem Zákupy přitéká Svitávka a Dobranovský potok. Pod Českou Lípou ústí do Ploučnice vodní toky Šporka a Robečský potok. Před městem Žandov přibírá Ploučnice Valteřický a Valdecký potok, ve městě potom Vrbový potok a pod městem Merboltický a Valkeřický potok. V Benešově nad Ploučnicí přitéká Fojtovický potok a Bystrá. Před Děčínem je posledním významnějším přítokem Dobrnský potok. Plocha povodí 1193,9 km2, délka toku 106,2 km, průměrný průtok u ústí 8,6 m3/s.

Meandrující tok od Stráže až k ústí Ploužnického potoka byl postupně regulován. V dalším úseku, kde se Ploučnice v četných meandrech vine poměrně širokou údolní nivou mezi pískovcovými stěnami, je navrženo chráněné území Meandry Ploučnice. Ve stejném charakteru, s malým spádem a četnými meandry, pokračuje až po Českou Lípu, a dále pod Českou Lípou až po Starý Šachov. V dalším toku řeka svůj poklidný ráz ztrácí a stává se bystřinou s poměrně značným spádem až k ústí do Labe.

Již v minulých stoletích byl tok Ploučnice lidskou činností silně pozměňován. Podél celého toku byly budovány náhony k mlýnům a založeno mnoho rybníků – dodnes zůstaly zachovány jen rybníky Jenišovský, Chrastná a Hamerský rybník. V lukách pod Hamerským rybníkem nad Stráží pod Ralskem byla před první světovou válkou postavena první z plánovaných protipovodňových nádrží na Ploučnici, zvaná „Horka“ – dnes uváděna pod názvem Stráž pod Ralskem. Další protipovodňová nádrž byla projektována v údolí mezi vrchy Ralsko a Lipka; stará sypaná zemní hráz zde přehražuje údolí a tok Ploučnice byl z údolní nivy převeden do roklí na rozšířených geologických poruchách a do uměle vysekaných tunelů (“průrva Ploučnice”). Dalšímu pokračování regulace Ploučnice zabránila existence vojenského prostoru.

Pohromou pro údolí Ploučnice od Břevniště, přes Hamr, Stráž pod Ralskem až po Noviny se stal objev zvýšených koncentrací uranu v české křídové pánvi v oblasti strážského bloku. V souvislosti s těžbou uranové rudy došlo k dalším přeložkám a regulacím toků. V části údolí před průrvou, kde Ploučnice protéká oblastí tzv. vyluhovacích polí, byly k ochraně jejího toku před případnými úniky technologických roztoků vybudovány záchytné kanály rovnoběžné s korytem řeky. V roce 1981 byla Ploučnice postižena stoletou povodní a došlo i k odnosu rozvířených, radioaktivně znečistěných zemin.

Jako protipovodňové opatření je v územním plánu obce Noviny pod Ralskem navrženo vybudování suché nádrže (poldru), přičemž hráz poldru by byla umístěna v katastru obce Pertoltice pod Ralskem.