Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

•Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků.

•Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích.

•Letní povodně způsobené krátkodobými místními srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně).

•Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.

Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti

Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách. Zvýšené vodní stavy na vlastních drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších ano.

Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Letní povodně způsobené krátkodobými místními srážkami velké intenzity

Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 15 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. Lze je obtížně předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat, maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů.

Výraznější povodně tohoto typu byly sledovány např. v letech 1977, 1980, 2002.

Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky

Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda, do které se tající voda nemůže vsáknout, bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody. Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek, se vyskytují podstatně méně často, s větší pravděpodobností je lze očekávat v tomto regionu pouze na drobných tocích v kombinaci s ovlivněním průtočnosti vodních děl a dalších objektů tvorbou extrémních ledových jevů, viz dále.

Zimní povodně způsobené ledovými jevy

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka např. provoz MVE apod., kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny ve zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní, způsobených ledovými jevy většinou při relativně nízkém průtoku je část území ohrožena pouze přechodně a místně. Ledové jevy na tocích v rámci zájmového území extrémně neovlivňují odtokové poměry. Při relativně menších průtocích nelze vyloučit vznik zimních povodňových situací v důsledku ledových nápěchů a zácp. Výraznější povodně tohoto typu byly sledovány např. v letech 1981, 1982.