Věcná část > Charakteristika zájmového území > | Důležité stránky |
Geomorfologické poměry |
Geomorfologické poměry řešené oblasti jsou podrobně popsány v koncepci ochrany a přírody Libereckého kraje (zdroj http://www.kraj-lbc.cz/ (PDF)). Území Z hlediska geomorfologického členění (cf. DEMEK et al. 1987) se území Libereckého kraje nachází na rozhraní tří geomorfologických soustav (subprovincií). Severní až východní část kraje zaujímá Krkonošsko-jesenická soustava (dříve zvaná Sudetská), která zahrnuje geomorfologické celky Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší. Jižní části kraje, především na Českolipsku, zaujímá soustava Česká tabule s geomorfologickými celky Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina a Jizerská tabule. Západně od Nového Boru a České Lípy zasahuje na území kraje ještě Krušnohorská soustava, zastoupená zde Českým středohořím. Liberecká kotlina – jižní (výše položená) část Žitavské pánve má charakter tektonické sníženiny mezi Jizerskou hornatinou a Ještědským hřbetem. Tvořena je převážně granitoidy krkonošsko-jizerského masivu, méně horninami krystalického pláště. Vyznačuje se pahorkatinným erozně denudačním reliéfem se zarovnanými povrchy typu echtplénu a pediplénu, strukturně denudačními a hrásťovými hřbety, suky a odlehlíky. Typická jsou mělká zahloubená údolí vodních toků. Nejvyšším bodem je vrchol Prosečského hřebene (593 m). |
Soubor: b_char_geo.htm